Squash player Sobhy Says: Drawing strength from setbacks

„Ať mi teď život přinese cokoli, vím, že to zvládnu.“

Amanda Sobhy se v této sezóně vrátila k soutěžení, ukončila svou dlouhou noční můru ze zranění a nabrala na obrátkách sérií stále působivějších výkonů, které vyvrcholily tím, že se stala klíčovou součástí amerického týmu, který dosáhl svého druhého po sobě jdoucího titulu mistrovství světa v squashi WSF.

Na mistrovství světa ve squashi, prvním mistrovství světa, kde se mužské a ženské soutěže hrály současně, Sobhy hovořila s mediálním týmem o své americko-egyptské identitě, o tom, jak jí proces zotavování se z poruchy příjmu potravy a dvou přetržených Achillových šlach dal nezničitelné myšlení a proč by se mohla na olympijských hrách v Los Angeles v roce 2028 zapsat do historie.

Číslo 4

Amanda Sobhyová se během reprezentačního působení v týmu USA natahuje po míči.

Amanda Sobhyová nevyrůstala s nadějí, že půjde ve stopách slavných amerických hráčů squashe. Jakožto sport, který byl v celé zemi zajímavý, prostě žádní neexistovali.

Její hrdinkou se místo toho stala tenisová legenda Serena Williamsová.

„Byla prostě tak silná a nelítostná a síla byla i mým lákadlem,“ řekla Sobhy serveru Olympics.com na mistrovství světa družstev 2024 v Hongkongu, kde ji živě vysílal Olympics.com.

„A ona prostě dělala, co chtěla. Byla to intenzivní soupeřka a to bylo něco, o co jsem opravdu toužila.“

S touto mentalitou se Sobhy v roce 2010 stal prvním americkým juniorským mistrem světa ve squashi.

Poté, co se stala profesionálkou, se v roce 2021 zapsala do historie jako první americká hráčka, která se dostala do první pětky žebříčku Professional Squash Association (PSA).

Sobhy však měl squashového mentora blíže k domovu.

Její otec reprezentoval národní tým Egypta, země, kde se squash těší postavení významného sportu. Tato severoafrická země v posledních třech desetiletích vyprodukovala zdánlivě nekonečný dopravní pás squashových šampionů.

Netrvalo dlouho a Sobhy začal hrát a vynikal.

Přestože se Sobhy naučila svému řemeslu v country klubech v USA, její egyptské kořeny znamenaly, že se nenechala zastrašit pověstí jejich hráčů.

„Náš otec nás každé léto bral na pět týdnů do Egypta a já jsem vyrůstala, když jsem hrála proti Egypťanům v jednom z původních sportovních klubů zvaných Heliopolis, kde hrála světová jednička Ali Farag a bývalý šampion Ramy Ashour. Takže jsem vyrůstala a sledovala je, jak trénují,“ pokračovala.

„Jsem Egypťan po krvi a jsem také egyptským občanem, takže rozumím stylu hry. Můj styl je trochu hybridem egyptského stylu a strukturovaného západního stylu.“

Amandu Sobhyovou postihla katastrofa dvakrát

Díky tomuto jedinečnému stylu v kombinaci se silným sebevědomím se Sobhyová dočkala raketového vzestupu ve světovém žebříčku squashových hráček.

V roce 2017 hrála nejlepší squash své kariéry, když utrpěla drtivou ránu.

Při hraní na turnaji v Kolumbii si přetrhla Achillovu šlachu v levé noze.

Po 10 měsících vyčerpávající rehabilitace se vrátila s odhodláním dohnat ztracený čas. Později téhož roku následoval čtvrtý titul amerického národního šampiona a její nejlepší umístění ve světovém žebříčku, třetí místo, se umístila na nejvyšším místě v kariéře.

Sobhy pokračoval v této skvělé formě i v následujících sezónách a na Hong Kong Open 2023 dorazil sebevědomě, než ho znovu postihla katastrofa.

Poté, co se ve finále odrazila od zadní zdi, aby získala míč, si přetrhla Achillovu šlachu v pravé noze.

„Hned jsem věděl, co to je. A šok z toho je asi to nejtěžší, co si dokážu představit. Nikdy jsem nečekal, že se mi v kariéře stane tak vážné zranění,“ přiznal Sobhy.

„Moje první myšlenky byly: Co jsem udělal/a, že si tohle zasloužím? Proč se mi tohle děje? Jsem dobrý člověk. Pracuji tvrdě.“

Poté, co si Sobhy dala nějaký čas na to, aby se vyrovnala se svým posledním neúspěchem, věděla, že jediný způsob, jak se s tím vyrovnat, je změnit svůj pohled na věc.

Sebelítost a hněv vystřídalo odhodlání vrátit se jako ještě lepší hráč squashe.

„Dokázala jsem scénář obrátit a dívat se na to pozitivně. Poprvé jsem rehabilitaci nezvládla tak dobře, jak bych si přála, a teď mám příležitost ji zvládnout znovu. Takže se vrátím v lepší formě,“ řekla.

„V každé negativní situaci dokážu najít smysl. Rozhodl jsem se, že si z této zkušenosti vytěžím cokoli pozitivního a nenechám si tím zničit kariéru. Chtěl jsem si dokázat, že se můžu vrátit ne jednou, ale že to můžu udělat dvakrát.“

„Podruhé to bylo v jistém smyslu jednodušší, protože jsem věděl, co očekávat, a mohl jsem si vzít ponaučení z prvního pokusu a aplikovat je na tento rehabilitační proces. Zároveň to ale bylo psychicky těžší, protože jsem věděl, jak vyčerpávající a dlouhý ten rehabilitační proces je. Jsem na sebe ale velmi hrdý, že jsem se vrátil a jak jsem se s tou cestou vypořádal.“

Důkazem její tvrdé práce je dobrá forma, které se těší od svého posledního návratu na kurt v září letošního roku.

„Soubor zkušeností, na které se můžu odvolat, kdykoli prožívám těžké období, je obrovský. Není nic těžšího než to, čím jsem si právě prošla,“ řekla.

„Donutilo mě to si mnohem víc věřit. Ať mi život teď postaví cokoli, vím, že to zvládnu. Díky tomu jsem mnohem silnější. Naučila jsem se si mnohem víc věřit, takže když se v zápase ocitnu v těžké situaci a cítím se unavená, můžu se inspirovat tím, čím jsem si v loňském roce prošla kvůli zranění, a tuto sílu využít jako energii.“

Squash se stává populárním po celém světě

Z okrajového sportu se stal olympijský sport a tento sport si urychluje svůj průlom na sociálních sítích i v reálném světě. Mezi volným časem a zábavou ve městě a soutěžením na kurtu se na squash upírá velká pozornost.

Až do začátku 20. století se squash hrál pouze ve školách. Až v roce 1907 Spojené státy založily první specializovanou squashovou federaci a stanovily pro ni pravidla. Ve stejném roce Britská tenisová a raketová sportovní federace zřídila squashový podvýbor, který byl předchůdcem Britské squashové federace, jež vznikla v roce 1928. Poté, co v roce 1950 začali komerční hráči stavět veřejné raketbalové kurty, si sport rychle získal popularitu a pravděpodobně na začátku 80. let 19. století se počet lidí hrajících tuto hru dramaticky zvýšil. Do té doby byl sport rozdělen na amatérské a profesionální skupiny. Profesionální skupinou sportovců je obvykle hráč trénovaný ve specializovaném klubu.

Dnes se squash hraje ve 140 zemích. Z nich 118 zemí tvoří Světovou squashovou federaci. V roce 1998 byl squash poprvé zařazen do programu 13. Asijských her v Bangkoku. Nyní je jednou z akcí Světového sportovního kongresu, Afrických her, Panamerických her a Her Commonwealthu.